Home Školní jídelna Vaříme zdravě
Proč vaří školní jídelna zdravě, aneb jak se sestavuje jídelní lístek PDF Tisk Email
Napsal uživatel Michaela Gronychová   
Středa, 14 Září 2016 08:45

Při tvorbě jídelního lístku jsme vázáni SPOTŘEBNÍM KOŠEM, NUTRIČNÍM DOPORUČENÍM MINISTERSTVA  ZDRAVOTNICTVÍ ČR KE SPOTŘEBNÍMU KOŠI A FINANČNÍM LIMITEM.

Spotřební koš vychází z platných doporučených výživových dávek, které jsou uvedeny ve vyhlášce

č. 107/2005 Sb., o školním stravování, MŠMT ČR a je závazný!!!


Co to vlastně spotřební koš je?

Je to porovnání doporučených dávek vybraných skupin potravin, oproti skutečné spotřebě potravin na jídelně. Doporučené dávky potravin jsou stanoveny s ohledem na zdravou výživu, která je u školních dětí obzvlášť důležitá.

Sledované potraviny ve spotřebním koši

1. Maso                                                           6. Cukry

2. Ryby                                                            7. Zelenina

3. Mléko                                                           8. Ovoce

4. Mléčné výrobky                                           9. Brambory

5. Tuky                                                          10. Luštěniny

 

Nutriční doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR ke Spotřebnímu koši – doporučení pro sestavování jídelního lístku ve školních jídelnách vstoupilo v platnost od 1.9.2015.


Pokud tedy rodič či strávník hodnotí jídelní lístek, mělo by být důležité nejen to, že je naplněný Spotřební koš, ale i to jakým způsobem:


• Zda děti nedostávají příliš mnoho uzenin a vepřového masa na úkor libovějších druhů masa či bezmasých pokrmů.

• Zda děti nedostávají příliš mnoho smažených a sladkých pokrmů.

• Zda děti nedostávají příliš málo zeleniny ať již vařené, syrové nebo naopak, zda nepřevažuje zelenina sterilovaná.

• Zda děti nedostávají příliš málo rybího masa a luštěnin.

 

Polévky

Preferujeme zeleninové polévky nebo polévky se zeleninou s rozmanitými obilninovými zavářkami (pohanka, jáhly, kuskus, bulgur).

• Luštěniny nemusí být vždy hlavní složkou v polévce, ale můžeme využívat i luštěninové zavářky, luštěniny jsou tak lépe stravitelné. Do luštěninových polévek nepřidáváme uzeninu.

• Drožďové polévky jsou hodnotným zdrojem vitaminů, obzvláště vitaminů skupiny B.

• U vývarů preferujeme zeleninové vývary, masové vývary užíváme umírněně. Nepoužíváme vývary z uzeného masa a uzených kostí.

Na zahušťování polévek používáme nejen pšeničnou hladkou mouku, ale i špaldovou mouku, cizrnovou mouku, hrašku …

Bílá nebo špaldová mouka?

Z kalorického hlediska mají stejnou hodnotu, jsou vyráběny ze pšenice a obě obsahují lepek. V čem je tedy rozdíl?

Bílá mouka se vyrábí ze zrn geneticky vyšlechtěné pšenice pěstované především na množství (čím vyšší výnos, tím lépe). Vyrábí se namletím zrn zbavených klíčků i obalů, ale jsou to právě klíčky a obaly zrna, které jsou nositelem vitamínu B, vlákniny, a tím i zdrojem komplexních sacharidů. Bílá mouka se tak stává pouhým zdrojem prázdné energie obsahující lepek. Pro nasycení budete potřebovat několik kousků pečiva, ale hlad se dostaví velice brzy.

Špaldová mouka, tedy pšenice špalda, je jednou z nejstarších lidmi pěstovaných obilnin vůbec. Ještě před sto lety byla naprosto běžnou i u nás, ale právě nižší výnosnosti byla nahrazena pšenicí takovou, jakou ji znáte dnes. Na rozdíl od klasické mouky je špalda zpracovávána celá a díky tomu obsahuje vysoký podíl vlákniny, vitamínů B a je zdrojem rostlinných bílkovin a komplexních sacharidů.

Ačkoli obsahuje lepek, bývá i alergiky dobře snášena. A právě díky obsahu lepku je vhodná pro pečení, výrobky se nedrobí (jako v případě chybějícího lepku), a tak může špaldová mouka na rozdíl od ostatních (mouky žitné, pohankové atd.) zcela nahradit mouku bílou a ne jen pouze v určitém poměru, jako tomu je u druhů zmiňovaných. Potravinám dodává příjemnou oříškovou chuť a jediným jejím " nedostatkem" je ten efekt, že pečivo z ní upečené není tolik nadýcháno jako z mouky bílé. Je to dáno tím, že i při semletí na mouku hladkou jsou částečky těžší. Tento efekt lze vykompenzovat dvojitou dávkou kvasnic.

Výsledek: Za stejnou kalorickou hodnotou se skrývají dvě tváře, jedna bílá, bledá - bez výživových hodnot v podobě nadýchaných prázdných kalorií a rychlého cukru, po kterém přijde neutěšitelný pocit hladu. Druhá nahnědlá, špaldová s oříškovou chutí, plná vitamínů, vlákniny a která vás zasytí na dlouhou dobu.

Zdroj: www.zdravi-dieta.cz


Hlavní jídla

Preferujeme libovější druhy masa původem z ČR

Rybí maso by se v jídelním lístku mělo objevit alespoň 2x do měsíce.

• Mezi „jiné“ druhy masa zařazujeme králíka a zvěřinu, které jsou ceněny pro nízký obsah tuků.

• K bezmasému pokrmu není nutné přidávat masovou polévku, nevadí, pokud strávníci mají jeden den v týdnu lehčí bezmasý pokrm. V současné době je doporučeno plnit spotřební koš masa spíše ke spodní hranici (75 %).


Přílohy

Usilujeme o to, aby přílohy byly v jídelním lístku rovnoměrně prostřídány.

• Snažíme se využít i méně obvyklé typy příloh jako např. bramborovo-kuskusové knedlíky, jáhly …


Další obecné zásady

• Snažíme se nepřekračovat doporučení maximálně 2 smažených a 2 sladkých pokrmů v měsíci z důvodu prokázaného negativního vlivu na zdraví konzumentů.

Vyřazujeme používání uzenin v polévkách a hlavních jídlech z důvodu vysokého obsahu tuků a solí.

Snažíme se o to, aby každý den byla podána zelenina, ať již v polévce, hlavním pokrmu nebo salátu, jedině tak se strávníci naučí, že zelenina k jídlu neodmyslitelně patří. Nezapomínáme také na ovoce.

- Pitný režim školní jídelny se skládá ze tří druhů nápojů: voda - vždy, čaj nebo mošt, džus, sirup, mléko, acidofilní mléko, minerální voda …


Určitě některým z Vás naše hodnocení při sestavování jídelního lístku pomohlo a alespoň trochu ocenilo naši usilovnou a náročnou práci. To, že školní jídelna připravuje dětem zdravou a pestrou stravu je mnohdy neoceněná snaha, jak vést Vaše děti k zdravému životnímu stylu. Jsme rádi, když máme spokojené strávníky, ale bohužel ne vždy můžeme uspokojit požadavky každého. Pokud máte jakékoliv otázky, připomínky ohledně školního stravování naší jídelny, jsem Vám plně k dispozici.


Gronychová Michaela, vedoucí školní jídelny


V letošním roce proběhla kontrola na dodržování výživových norem ( spotřební koš ), hygienických předpisů a jídelníčků, které se hodnotily podle Nutričního doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR ke Spotřebnímu koši.

Závěr: Naše jídelní lístky jsou na výborné úrovni.


NUTRIČNÍ DOPORUČENÍ MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR KE SPOTŘEBNÍMU


 

Doporučená četnost měsíčně

Reálná četnost

Hodnocení

 

Polévky

 

 

 

 

Zeleninová

 

12 x

 

 

 

Ltěninová

 

3–4 x

 

 

 

Obilné zavářky (jáhly, vločky, krupky, pohanka, bulgur, kuskus aj.)

 

4 x

 

 

 

Vhodná kombinace polévky a hlavních jídel

 

většinou vhodná

 

 

 

Hlavní jídla

 

 

 

 

Drůbež (kuře, krůta, slepice) nebo králík

 

3 x

 

 

 

Ryby

 

2–3 x

 

 

 

Vepřové maso

 

max. 4 x

 

 

 

Bezmasé, nesladké jídlo (včetně luštěnin bez masa)

 

4 x

 

 

 

Uzeniny

 

nikdy

 

 

 

Sladké jídlo

 

max. 2 x

 

 

 

Nápaditost pokrmů, zařazení regionálních pokrmů

 

nápadité

 

 

 

Ltěniny

 

1–2 x

 

 

 

Přílohy

 

 

 

 

Obiloviny (celozrnné těstoviny, že, kuskus…)

 

7 x

 

 

 

Houskové knedlíky

 

max. 2 x

 

 

 

Zelenina

 

 

 

 

Zelenina čerstvá

 

8 x

 

 

 

Zelenina tepelně upravená

 

4 x

 

 

 

Nápoje

 

 

 

 

Neslazený, nemléčný nápoj kaž den

 

ano

 

 

 

Mléčný nápoj je vždy doplněný možností zvolit nemléčný vždy

 

ano

 

 

 

Mateřské školy- Přesnídávky a svačiny

 

 

 

 

Ltěninová nebo zeleninová pomazánka

 

4 x

 

 

 

Rybí pomazánka

 

min. 2 x

 

 

 

Obilná kaše (rýže, vločky, jáhly, kukuřičná krupice…)

 

min. 2 x

 

 

 

Zelenina či ovoce vždy součástí svačiny

 

vždy

 

 

 

Celozrnné, cezrnné, žitné či speciální pečivo (včetně chleba)

 

8 x

 

 

 

Žádné uzeniny ani paštiky

 

nikdy

 

 

Aktualizováno Úterý, 18 Září 2018 14:44